Logo FK Pardubice

facebook twitter instagram youtube gplus

Program utkání
Profile picture

A-tým | 02.12.2019

Postup? Zkusit se má všechno. Pardubičtí trenéři o skvostném podzimu

MF DNES | Pardubičtí fotbalisté sice v posledním podzimním utkání prohráli doma s brněnskou Zbrojovkou 1:2, i tak ovšem s rekordním ziskem pětatřiceti bodů poprvé v druholigové historii klubu přezimují na prvním místě a mohou se pyšnit skvělým úspěchem.


Jeden by řekl, že hned v sobotu večer proběhne velká společná oslava a všichni se rozutečou zaslouženě odpočívat. Hráči Pardubic se však ještě zkraje týdne sešli k tréninkům v Ohrazenicích.

 

„Po vydařené sezoně jsou ty tréninky vždycky dobré. Většinou už je to spíš kvůli tomu, aby se kluci udrželi a neztráceli nabranou kondici. Navíc na nich vidíte, že mají dobrou náladu, takže si to užíváme,“ pochvaluje si trenér Jiří Krejčí (dále JK) a vzápětí je během velkého dvojrozhovoru doplněn svým kolegou Jaroslavem Novotným (JN): „Je to hodně o atmosféře. Zůstat ještě chvíli spolu, zablbnout si... A nevypadnout hned z rytmu.“

 

 

Vezmeme to odzadu. Jak moc mrzí prohra se Zbrojovkou a ztráta rok a půl trvající série bez prohry Pod Vinicí?
JK: Po zápase jsme byli smutní, už jenom kvůli tomu, že byl poslední. Myslím si ale, že i tak ta série byla obdivuhodná a každá jednou končí. Zase je to motivace nastartovat novou. Trápilo nás to, ale celý ten dobrý podzim to přebil a nebylo to zas tak hrozné. Po zápase vypukly oslavy s fanoušky na hřišti.

 

Dostali jste od nich medaile, tušili jste něco takového? Jak jste si to užili?
JN: Dozvěděli jsme se před zápasem, že mají něco takového připraveného. Vychutnali jsme si to, je fajn, že od nich funguje taková odezva. Jsme moc rádi, nečekali jsme to. Je to příjemné.

 

Kdybych vám před sezonou řekl, že budete v tuhle chvíli mít na prvním místě 35 bodů, možná byste si klepali na čelo, ne?
JK: Samozřejmě asi těžko někdo čekal, že to bude první místo, ale věděli jsme, že když se nám povede začátek, tak by to nemuselo být špatné. Za celý ten průběh podzimu to není náhoda, kluci jsou první právem.

 

Co bylo hlavním klíčem k tomuto úspěchu? Byl to právě dobře rozjetý začátek?
JN: Měli jsme tam silné soupeře, říkali jsme si, že to bude hodně těžký los. Tím, jak se zápasy pro nás vyvíjely, tak stoupalo sebevědomí hráčů a začalo se nám dařit i venku. Některé týmy okolo navíc začaly ztrácet a my se dostali až na špici, kde jsme se celou dobu drželi. To bylo důležité, že hráči pořád před sebou měli nějakou motivaci. Náš mladý mančaft měl velký hlad po úspěchu.
JK: Základem bylo, že po jarní sezoně, kdy se nám nedařilo venku, jsme chtěli sehnat rychlé běhavé typy hráčů, což se nám povedlo.

 

Mohla být dílčím úspěchem i výhra 2:1 ve Varnsdorfu po téměř čtyřech letech?
JK: Jednoznačně, ale pro mě ten zásadní impuls přišel po výhře 1:0 v Ústí nad Labem, tam se hraje opravdu těžce. Varnsdorf a Ústí to celé nastartovaly.
JN: I utkání v Brně (1:1) pro nás bylo takovým povzbuzením. Byli jsme lepší než domácí.
JK: To bylo hned druhé kolo a ještě na nás bylo vidět, že kluci nejsou příliš rozehraní. Možná že kdybychom tam jeli v jiné fázi sezony, odvezli bychom si víc než jeden bod.

 

Pardubice poprvé v historii druhé ligy přezimují první. Registrujete teď o klub zvýšený zájem?
JK: Samozřejmě, vidím to, když někam jdu, že ne úplně aktivní lidi v Pardubicích to vnímají pozitivně, fandím nám a těší je to. Přejí nám lidé jak z fotbalové scény, tak i ostatní pasivní fanoušci.
JN: Jde o to, že naše výsledky byly dobré i v minulosti, ale nikdy s námi nikdo nepočítal. Vždycky se mluvilo o nějakých třech týmech, ale my mezi nimi nebyli. V tom je ta změna znatelná asi nejvíce.
JK: Hlavně je to odměna pro nás všechny. Za tu dřinu, za to, jak kluci pracovali.

 

Tým celý podzim šlapal a dařilo se. Byl přesto nějaký moment, kdy jste museli vlétnout do kabiny a něco hráčům vytknout?
JK: Každý tým, i v první lize, se dneska potýká s nějakou krizí, ať už výsledkovou, nebo herní. My jsme se jí tak nějak vyhnuli, ale museli jsme na hráče apelovat hlavně po prvním poločase v Jihlavě (0:3). A taky po duelu v Prostějově (0:0) víme, že se tam nehraje úplně dobře, ale nepodali jsme náš standard. Tyhle dvě věci jsme jim vyčetli.
JN: Na druhou stranu bylo ale důležité, že jsme po těchto utkáních nebo po prohře 0:1 v Hradci nesklopili hlavy a okamžitě jsme zase zabrali a další utkání vyhráli.

 

Pardubicím se dlouhodobě vede kádr vhodně doplňovat hostujícími hráči. Čím to podle vás je?
JK: První moment přišel po loňském jaru. Chtěli jsme rychlé kluky, kteří umí hrát fotbal. Je pro nás velkou výhodou, že ve dvacítce trénuje Martin Shejbal a o těch hráčích má přehled. Dokáže nám je vytipovat, už ví, jakou máme představu. A taky hodně dbáme na charakter.

 

Na začátku sezony měli dorazit dva hráči z Afriky, proč to nedopadlo?
JK: Nedostali víza. Jednání na ambasádě jsou asi obtížná, ale ještě úplně neznáme důvod. Jestli jsme my udělali chybu někde v administrativě nebo špatně podali žádost. To si musíme ověřit, ale každopádně to ještě není uzavřená kapitola.

 

Tudíž o tyto dva konkrétní fotbalisty máte stále zájem?
JK: Ano, řeší to náš zahraniční manažer a ještě jsme se jich nevzdali. Uvidíme.

 

Co se týká současného kádru, hlavními posilami pro vás měli být Lukáš Pfeifer a Michal Hlavatý. Jak se vám odměnili?
JN: Stoprocentně. Hlavně Michal Hlavatý, ale i Lukáš Pfeifer si svoje odehrál, než se zranil. A je také potřeba připomenout Martina Tomla, který dobře zapadl do obrany. Souhrou dalších okolností jsme ho dali do středu, kde se chytil, a nakonec odehrál krásný podzim.

 

Vůbec nejvíc se však z nováčků možná předvedl Michal Kohút (vstřelil pět branek), o kterém se moc nemluvilo. Překvapilo vás, jak za to ve svém věku vzal?
JK: Já jsem se šel před sezonou dívat na dorost Slovácka s tím, že jsem měl vyhlídnutého jiného hráče, ale ten mě nakonec nezaujal. Líbil se nám Kohút a Slovácko tomu bylo nakloněné. Už jsem viděl, že je fotbalový, akorát jsme nevěděli, jak se s tím popere mezi muži, protože neměl žádné zkušenosti. V přípravě se ale prosadil a řekl si o místo.
JN: Překvapil opravdu mile, svými technickými dovednostmi. Dával důležité branky, což taky bylo pozitivní, hlavně pro něj. Vyneslo ho nahoru, že byl hned napoprvé takhle úspěšný. Bylo to pak vidět i v reprezentaci.

 

Možná by se teď dalo očekávat, že si ho Slovácko stáhne zpátky na zkoušku. A co vůbec další hráči, jak to vypadá?
JK: U Kohúta bude záležet na něm, jestli bude chtít jít zpátky do Slovácka, ale co máme informace ohledně Hlavatého a Pfeifera, tam zatím žádné zprávy o návratu do mateřského klubu nejsou.

 

Po zranění Davida Hufa sezonu na hrotu musel odehrát Pavel Černý. Jak se vám líbil?
JK: Je to jiný hráč než David, ale my už jsme uvažovali delší dobu o tom, že by hrot pro Pavla byl nejlepší variantou. To zranění nám ji bohužel nabídlo dřív, takže jsme do toho šli. Pomohlo mu, jakými hráči byl obklopený.
JN: Když tu byl Michal Petráň, tak Pavel hrál podhrot, ale teď dostal tuhle příležitost a zhostil se jí dobře.

 

Vepředu to fungovalo, a co obrana? Inkasovali jste pouze jedenáctkrát, nejméně z celé druhé ligy.
JK: V první řadě to nebylo jen o obráncích. Velmi dobrou formu měl Jirka Letáček, který před zraněním inkasoval jen pětkrát, něco navíc z penalty. Dobrý gólman je padesát procent úspěchu, a když obrana za sebou cítí jistotu, tak hraje dobře. Je to ale práce celého mužstva. Záložníci vůbec nepřemýšleli, že mají běžet dozadu, fotbal je bavil a nešetřili krokem.

 

Z čehož pak vyplynulo sedm gólů Jana Jeřábka.
JK: To je další věc. Kluci, kteří jsou před ním, jsou poctiví a běhaví, a Honza má pak sílu na to, aby doplnil hrot. Spoustu práce mu odvedou ostatní hráči kolem něj.

 

Řešili jsme odchody, co druhý směr? Máte už něco rozjednané?
JK: Teď si potřebujeme chvíli odpočinout a trochu si to celé vychutnat, ale v hlavě určitě pár tipů máme a sedneme si na to. Musíme to ještě zkvalitnit, protože nějaké odchody určitě budou, hlavně z výkonnostních důvodů. Někteří hráči se příliš neposouvali a nebyli jsme s nimi spokojení.
JN: Chceme to hlavně doplnit, abychom byli připraveni i na zranění. Teď navíc přišly žluté karty, kdy si první kolo na jaře nezahrají Honza Jeřábek ani Tomáš Solil. Musíme mít kvalitu, když něco takového nastane, pokud chceme takhle pokračovat.

 

Co zranění David Huf a Dominik Fusek?
JK: David na jaře ještě určitě nebude, spíš až v létě, ale u Dominika by mělo všechno být v pořádku a do zimy by se snad měl zapojit, uvidíme.

 

A brankáři? Nicolas Šmíd zastoupil zraněného Jiřího Letáčka a ukázal, že i on může chytat.
JK: S tím bych úplně nesouhlasil, nějaké branky Nicolas mohl chytit. V některých utkáních samozřejmě Nicolas nezklamal, ale v jiných zase měl rezervy. Mohli bychom klidně přivést ještě jednoho brankáře.
JN: Určitě. Hlavně v těch těžkých duelech po Jirkově zranění jako Hradec, Jihlava, Brno bylo vidět, že nám chybí. Nebylo to vyloženě špatné, ale v těchto momentech jde o body do špičky a gólman musí udělat viditelný rozdíl.

 

Jaké budou vaše ambice pro jaro? Budete třeba pokukovat po baráži a postupu? Prohlasoval se stadion, určitá vidina nejvyšší soutěže nastává.
JK: První věc je ta, abychom co nejvíc zůstali pohromadě. Druhá pak přivést hráče, kteří dokážou zvednout konkurenci a vymačkat z týmu ještě víc. Chceme na čele být co nejdéle. Nikdy tady sezona nebyla tak dobře rozjetá a vidím kluky, jakou mají touhu. Všichni uděláme všechno, uvidíme, kam to dojde.
JN: V každém případě by se taková šance nikdy neměla odmítat. Musíme se snažit zůstat na špici. A zkoušet se má všechno. Proč říkat, že ne, že je to zbytečné... Sice se postaví stadion, ale ani tak se ta šance nemusí opakovat.

 

Jak velký optimismus vám vlilo do žil schválení rekonstrukce?
JK: Na každého v našem klubu to musí mít pozitivní dopad. I když možná hráčům to v posledním utkání naopak trochu svázalo nohy, nevím. Určitě je to pozitivní, nicméně už to tady jednou bylo a musíme být na špičkách. Tlačit na politickou garnituru, aby konečně dostála svého slova.

 

Něco jsme ještě neprobrali?
JK: Chtěl bych poděkovat všem, kdo se motal kolem A-týmu. Od fyzioterapeutky Lenky Konvalinové přes nového kondičáka Tomáše Proroka, což byl dobrý impuls do kabiny... I masér Matěj Čermák udělal obrovský pokrok vůči kabině, kdy pochopil, že není jen masérem, ale i kustodem, tátou, že naslouchá. Bylo toho víc, co se sešlo. Vážíme si všech, co se o nás starají a nejsou na očích.
JN: Kluci pak docení i to, že se zapsali do historie.

 


(Autor: Marek Votke, MF Dnes | Datum: 02.12.2019 | Zdroj fotky: Radek Klier )



Strabag Město pardubice Kave bau Pardubický kraj Palent Zenpro Caha ČPP

Farmet

Magazín LIBERO č. 7 měl v úterý svou premiéru

Magazín LIBERO č. 7 měl v úterý svou premiéru více

Pozápasový rozhovor s Tomášem Solilem

Pozápasový rozhovor s Tomášem Solilem více

Podpoř dobrou věc: kup dres Jirky Mikera!

Podpoř dobrou věc: kup dres Jirky Mikera! více

Reprezentační nominace nám udělaly radost

Reprezentační nominace nám udělaly radost více