Tadeáš Pražák: Reprezentace mě posunula, na jaře chceme do top pětky
Sedmnáctiletý stoper Tadeáš Pražák patřil během podzimu k oporám U19 a zároveň si připsal starty v reprezentaci do 18 let. V rozhovoru hodnotí první polovinu sezony, přibližuje rozdíly mezi ligou a národním týmem a prozrazuje ambice do jarní fáze.
Jak bys zhodnotil podzimní část sezony z pohledu pardubického týmu?
Podzimní část si myslím, že nedopadla podle našich představ. První půlka sezóny se nám moc nepodařila a ztratily jsme hodně bodů, které nám pak chyběli v konečném hodnocení.
V čem ses během podzimu nejvíce posunul a kde naopak vidíš prostor ke zlepšení?
Během podzimu jsem získal spoustu zkušeností. Nejvíc si myslím, že jsem se zlepšil v komunikaci na hřišti a osobních soubojích. Naopak zlepšovat se chci pořád a ve všem.
Kromě zápasů v U19 si odehrál také čtyři zápasy za reprezentaci do 18 let. Co sis odnesl z těchto náročných duelů, třeba proti Dánsku nebo Mexiku?
Určitě, že musím být soustředěný na každý moment, protože kvalita soupeřů byla velká. Také byla velmi důležitá kvalita na míči, jelikož každá ztráta byla velmi nebezpečná.
Je v něčem prostředí nároďáku specifické oproti běžným ligovým zápasům?
Největší rozdíl vnímám asi v nastavení na zápas. Je tam úplně jiná atmosféra než u nás. Každý pracuje na maximum, kvůli obrovské konkurenci.
Během podzimu jste odehráli několik velmi dobrých utkání. Které bys označil za nejpovedenější?
Rád vzpomínám na utkání s Duklou Praha, při kterém se nám podařilo udržet nulu vzadu a vyhrát o tři branky.
Máš už stanovené cíle na jarní část sezony?
Osobně se chci co nejvíce zlepšovat v herních činnostech a týmově se probojovat do top 5.
Kdo je tvým fotbalovým vzorem? Máš oblíbené stopery, které pravidelně sleduješ?
Od dětství mám rád Lionela Messiho. Ale jako stoperský vzor mám Rúbena Diase nebo Paua Cubarsího, které občas sleduji.
Máš před zápasem nějaké rituály nebo rutiny, které dodržuješ?
Samozřejmě pár jich je, například před zápasem se musím vždy vyválcovat, zaházet si tenisáky a poté když jdeme na hřiště, tak vždy vykročím pravou nohou.
