Václav Hrdina: Síla týmu je v soudržnosti, máme ambice na TOP 3
Devatenáct utkání, rostoucí herní vyspělost a silná týmová soudržnost. Kapitán U18 Václav Hrdina hodnotí podzimní část sezony, mluví o své roli v týmu a naznačuje týmové ambice směrem k umístění v TOP 3.
Jak bys zhodnotil podzimní část sezony z pohledu hráče, který zasáhl do všech devatenácti zápasů a je tak stabilní součástí základní sestavy?
Podzimní část sezony bych hodnotil pozitivně. Začátek sice nebyl úplně ideální, ale po prvních zápasech, kdy jsme se postupně adaptovali na styl této náročné ligy, jsme každým zápasem rostli jako tým a společně dosáhli vytyčeného cíle. Z individuálního hlediska bych podzimní část také zhodnotil jako vydařenou, i přestože se objevily zápasy, které se mi úplně nepovedly, ale myslím si, že to k tomu patří. Vzhledem k tomu, jak je tato soutěž dlouhá a mentálně i fyzicky náročná, jsme ji podle mě jako tým zvládli velmi dobře. Samozřejmě byly zápasy, které jsme mohli zvládnout lépe, ale naše postavení v tabulce i atmosféra v týmu vypovídají o tom, že se jednalo o povedenou část sezony. V jarní části na to budeme chtít navázat.
Cítíš větší zodpovědnost za tým v roli kapitána? Snažíš se jít svým spoluhráčům příkladem a motivovat je?
Je to pro mě obrovská zodpovědnost vůči spoluhráčům i trenérům, ale neřekl bych, že bych to vnímal jako nějaký výrazný tlak. Myslím si, že ten tlak není tak velký především díky klukům z našeho týmu, kteří mi neustále dávají podporu a sami si mě jako kapitána zvolili, což mi hodně pomáhá. Jsem hrozně rád, že můžu být kapitánem právě tohoto týmu, protože takovou partu, jakou máme, jsem nikde jinde nezažil. Snažím se jít spoluhráčům příkladem a neustále je motivovat jak při trénincích, tak v zápasech, a věřím, že to má pozitivní vliv na celý tým.
V čem podle tebe udělal tým největší posun během podzimu?
Jako tým jsme se posunuli v mnoha směrech, ale myslím si, že největší posun nastal ve vyspělosti naší hry. Dokážeme zvládat těžká utkání, která se rozhodují o jeden gól, a v tom vidím největší rozdíl oproti minulé sezoně i začátku této.
A naopak, na čem musíte ještě zapracovat?
Určitě jsou věci, na kterých musíme ještě zapracovat, ale nenapadá mě žádná konkrétní oblast. Myslím si, že se posouváme ve všech směrech, a to jak týmově, tak individuálně. Jednou z věcí, ve které ale stále trochu zaostáváme, je naše práce v obou vápnech.
Máš nějaký osobní cíl, kterého bys chtěl do konce sezony dosáhnout?
Nemám žádný konkrétní individuální cíl do konce sezony, ale chci na sobě neustále pracovat a zlepšovat své slabiny. Hlavním cílem pro mě je zůstat co nejdéle zdravý, abych měl možnost se dál rozvíjet. Rád bych ale zmínil i jeden týmový cíl, kterým je umístění v TOP 3. Víme, že to nebude jednoduché, ale věřím, že kvalitu na to máme a díky naší týmovosti bychom toho mohli dosáhnout.
Kdo je tvým fotbalovým vzorem a proč tě právě on inspiruje?
Od malička byl mým vzorem Cristiano Ronaldo. Inspiroval mě především tím, jak na sobě neustále pracuje, ale také tím, jak dokáže vést tým a jak se chová mimo hřiště. V současnosti je mým velkým vzorem Ladislav Krejčí, u kterého se mi velmi líbí jeho vůdcovství na hřišti a emoce, které do hry dává. V tomto směru se mu snažím podobat a je pro mě velkou inspirací.
Jak zvládáš propojit školu, tréninky, zápasy a regeneraci?
Spojení školy a fotbalu v Pardubicích podle mě funguje velmi dobře. Studuji na škole Educa Pardubice, která mi ve všem vyhovuje a umožňuje mi účastnit se všech tréninků. Ve škole je několik dalších fotbalistů, někteří z nich jsou i mými spolužáky, což mi studium ještě více usnadňuje. Bydlím na internátu v Pardubicích, kde jsme většinou večer s kluky pohromadě. Když je potřeba, učíme se, nebo se společně díváme na něco v televizi. Regenerace je v tomto ohledu trochu složitější, ale možnosti regenerace například v Ohrazenicích jsou velmi dobré a často je s kluky využíváme. Na internátu už na regeneraci není tolik prostoru a času.
Jaká byla pro tebe zatím nejtěžší chvíle v této sezoně a co ti pomohlo ji překonat?
V této sezoně jsem podle mě nezažil žádnou vyloženě těžkou situaci, ale objevilo se několik momentů, kdy to nebylo jednoduché. Díky tomu, že mám kolem sebe každý den skvělé lidi, tyto situace většinou řeším s nimi a vždy mi to pomůže. Velký podíl na tom mají také moji rodiče, kteří mě neustále podporují a díky nim vím, že na nic nejsem sám.
Spousta hráčů má rutiny nebo rituály před zápasem. Máš nějaké i ty?
Nemám žádný konkrétní předzápasový rituál. Jedinou věcí, kterou jsem v poslední době začal dělat, je to, že na hřiště vždy vstupuji pravou nohou a ze hřiště odcházím levou.