FK Pardubice
B-tým

V kádru rezervy máme kvalitní hráče, říká trenér Pavel Němeček

Pardubická rezerva, která bojuje ve třetí nejvyšší soutěži, se uložila ke krátkému odpočinku. Ale jen na pár týdnů, v lednu čeká na mladé fotbalisty zahájení přípravy na jaro 2024. S trenérem Pavlem Němečkem jsme si povídali nejen o podzimních výkonech jeho svěřenců, ale také o jeho studiu nejvyšší trenérské licence.

Už se naše rezerva uložila k vánočnímu odpočinku, nebo se ještě potkáváte na hřišti?

Hráči už mají volno, v týdnu jsme si ještě třikrát zatrénovali, ve čtvrtek jsme to rozpustili a v pátek si kluci udělali rozlučku. Samozřejmě se snažím být s nimi v kontaktu. Budeme rádi, když si odpočinou, vědí, že se mají hýbat i přes Vánoce a že si mají všímat toho, co snědí. Vědí, že na začátku ledna musejí být na zahájení přípravy v dobré kondici.

Připravili jste jim nějaký individuální tréninkový plány, nebo jste to v této fázi nechali na nich?

Aktuálně dostali pokyn udržovat se podle svých potřeb. Bavili jsme se o tom s nimi, víme, že to nepodcení. A samozřejmě, po svátcích dostanou individuální plány, abychom se sešli dostatečně rozhýbaní.

Máš v týmu celou řadu mladých kluků, víš, kolik se jich teď bude věnovat studiu, resp. dohánět to, co se třeba v sezóně nestíhalo?

Je pravda, že v týmu je studentů hodně. Nemyslím, že by měli nějaký resty, zvládají denní studium, protože trénujeme odpoledne. Takže to bude spíš individuální, jestli někdo musí něco dohánět. Vysokoškoláci také studium stíhají, u nich se blíží zkouškové období, na to se budou muset naučit.

Příprava začíná na úvod ledna, už máš představu, v jakém složení se sejdete?

Kádr by měl zůstat víceméně stejný, ale vrátí se k nám Honza Novák, který půl roku chyběl pro zranění. Filip Brdička bude posunutý do přípravy s áčkem, uvidíme, jak se s tím popasuje. A Ondra Sedláček byl na závěr podzimu na zkoušce v Chrudimi, u něj uvidíme, jak se jeho test bude vyvíjet. Každopádně by měl jít ještě na začátek přípravy do Chrudimi.

Ale pojďme se vrátit k podzemní části sezóny. Jak ji vnímáš, když se za ní ohlédneš?

Podzim byl podobný, jako v minulé sezóně, dokonce jsme myslím skončili na stejné pozici, se stejným počtem bodů, i gólový rozdíl byl totožný. To určuje charakter týmu, kdybych ho chtěl porovnat s tím loňským, tak ten loňský byl týmovější. Náš aktuální kádr má zase v sobě víc individualit a řekl bych, že má větší kvalitu v ofenzívě, protože kromě jednoho zápasu jsme v každém vstřelili gól. To je důvod, proč si myslím, že můžeme být spokojeni. Samozřejmě chtěli bychom být v tabulce výš, ale na druhou stranu jsme ve většině utkání nastupovali s mladým kádrem a hráči se na dospělý fotbal musí ještě plně adaptovat. Narážejí na rozdíl proti dorostenecké soutěži, z níž vzešli.

Jsi zkušený fotbalista, jak pomáháš klukům psychicky se vyrovnat s tím, že dospělý fotbal je jiný a ve všech parametrech náročnější? ČFL není v žádném případě jednoduchá soutěž.

Třetí liga je hodně dobrá soutěž, řada týmů má spoustu zkušených hráčů, někteří ještě posílili a opravdu jako je tam vysoká kvalita. Pro kluky, kteří opustili mládežnické kategorie, je někdy těžké se vyrovnat s tím, že proti nim najednou stojí kvalitní protihráči a to, co jim proti soupeřům vycházelo v dorostu, jim v ČFL už nevychází, někdy samozřejmě opakovaně. To hráče někdy sráží dolů. Pracujeme na tom, od podzimu v našem realizačním týmu působí Ondra Herzán, což je hráč, který prošel řadou kvalitních klubů, a ten klukům vysvětluje, které věci není možné dělat, co je potřeba změnit. Snažíme se hráče vtáhnout do dění v zápasu tak, aby spoustu věcí pochopili sami.

Kdo si projde podzimní výsledky, ten zjistí, že jsme ani jednou nevyhráli v domácím prostředí…

To nás mrzí ze všeho nejvíc. Vysvětluji si to tím, že kluci se doma chtějí předvést, snaží se ukázat, že na to mají. Jenže s tím přichází nervozita, která jim svazuje nohy. Na venkovních hřištích se v principu výhra tolik neočekává a je to pro hráčovu hlavu snazší.

V B-týmu jste se podíleli na návratu Tomáše Solila na fotbalové trávníky. Jsi rád, že máte podpis pod jeho restartem?

Jednoznačně z toho máme radost, ale nebyl to jen Tomáš. Myslím, že se nám povedlo dobře rozehrát také Dominika Mareše, kterého znám už z mládežnických kategorií. Jejich návrat byl konzultovaný s trenéry áčka, někdy naskakovali jako střídající, jindy v základní sestavě. Důležité bylo, že oba pochopili, jak návrat bude probíhat. Proto to šlo hladce.

Trenéři rádi mluví o kolektivu a neradi o individualitách. Ale přesto se musím zeptat: kdo podle tebe zaznamenal v posledním období největší progres?

Musím zmínit Filipa Brdičku, který je v béčku rok, první půlrok byl věkově dorostencem, s ČFL se postupně sžíval. Teď na podzim vstřelil devět gólů ve třetí lize, což je myslím úžasný výkon. Předvedl široké spektrum variant jak skórovat; hlavou, levou i pravou nohou, byla tam standardka i penalta. Ze hry zakončoval z každé situace, i jeho hlava na podzim dozrála. Začal dobře pracovat, pochopil věci, které jsme po něm chtěli a to mu otevřelo dveře do A-týmu.

Na úvod jsme se bavili o složení kádru B-týmu pro zahájení přípravy, ale budete od ledna zkoušet někoho z U19?

Nebudeme si brát do přípravy nikoho z U19. Trenéři tam nemají příliš široký kádr hráčů a bojují o stabilní postavení v tabulce, mají pár bodů nahoru, pár bodů dolů. A nechceme jejich situaci ohrozit, abychom pak nehonili několik záchranářských zajíců naráz. Přesuny hráčů mezi kategoriemi musí mít hlavu a patu, nemohou být kontraproduktivní. Aktuálně máme v kádru kvalitní hráče a ti také potřebují hrát.

Kolik vás v rámci zimní přípravy čeká přípravných utkání?

V přípravě počítáme s několika souboji proti divizním i třetiligovým týmům, ale máme také domluvený zápas proti druholigové Chrudimi. V plánu máme i dva souboje proti týmům z Polska, takže dvouměsíční příprava nám nabídne široké spektrum zápasů.

Nedávno jsme dělali rozhovor s analytikem A-týmu Filipem Pražákem, hovoříme o tom i v podcastu s šéftrenérem mládeže Miroslavem Jirkou – analytika. Pracujete s ní i v rámci B-týmu?

Nemáme možnost kompletního rozebrání utkání jako je u A-týmu, což je velká škoda. Ale samozřejmě používáme vše, co je dostupné, jako jsou data z GPS zařízení Catapult a další podobné věci. Tyhle novinky určitě ke sportu patří, vše se rychle vyvíjí a trenérským týmům to usnadňuje práci. Já to spíš beru jako zpětnou vazbu pro trenéra, pro přípravu je to super. Ale je potřeba všechny tyto věci brát jako podpůrnou věc, hlavní je samotná hra. A fotbal je o tom, jestli umím nebo neumím kopat do míče, jak vnímám hru. Pokud ji nevnímám, tak mě těžko mohou čísla zachránit.

Trénovat rezervu také znamená komunikovat s trenéry A-tým, vzájemně si pomáhat, skládat sestavu. Jak toto na podzim probíhalo?

S trenéry áčka jsme v každodenním kontaktu. Sledujeme, kdo hrál, kdo nehrál, ladíme, koho potřebuji na konkrétní post. Nebo naopak řešíme, koho potřebuje A-tým rozehrát. Takže je to opravdu velká porce informací, podle kterých skládáme tým pro zápas. Přičemž vše ladíme tak, aby to neškodilo v rozvoji našich mladých hráčů, je tam spousta variant, které zvažujeme. Není to tak, že „Kovy“ přijde a řekne: „Potřebuji to tak a tak“ a tím to končí. Je to komunikace, kde se snažíme vše optimálně vyladit.

Ty působíš i v realizačním týmu ligového áčka, odnášíš si z této spolupráce další podněty pro svou práci?

Každý trénink, na který chodím, nebo se do něj i zapojuji, je vždy obrovská zkušenost. Čerpat od dalších lidí informace, komunikovat s hráči v ligové kabině, prožít si ten humbuk okolo přípravy na ligové zápasy, to je po všech stránkách obrovsky úžasné a inspirující.

Rozhodně nesmí zapadnout jedno téma, týkající se tvého studia trenérské licence UEFA Profi. Jsme den před tvou závěrečnou zkouškou, věříme, že úspěšnou. Přibliž nám toto studium; to rozhodně nebyl několikatýdenní proces, že?

Studium trvalo dva roky. Téměř každý měsíc to znamenalo jezdit dva až tři dny do Prahy, kdy se o tréninkový proces v klubu museli postarat kolegové z realizáku. V tom problém není, byli jsme vždy domluvení. Náročnější bylo dojíždění a pochopitelně to bylo obtížné i pro rodinu. Na druhou stranu to bylo skvělé v tom, že jsme s dalšími studujícími trenéry vytvořili vynikající partu trenérů, z nichž některý již trénují nebo jsou v realizačních týmech větších klubů. Kladem rozhodně bylo, že každý byl otevřený a pro nikoho nebyl problém se na cokoliv zeptat, nebo se podělit o informace. Musím uznat, že spoustu důležitých věcí se člověk dozvěděl i mimo vyučování, třeba v hospodě na závěr dne.

S licencí FIFA Profi můžeš trénovat prakticky kdekoliv. Mění to nějak tvoje trenérské priority a nastavuje ti to nové cíle?

Neřekl bych, že ukončení studia nějak mění moje priority. Jsem typ, který chce postupně projít vývojem, umím sledovat dění okolo sebe a jsem spokojený s tím, co dělám, včetně působení u rezervy i A-týmu. Ale pochopitelně záleží na tom, jestli nepřijde nějaká zajímavá nabídka.

Autor článku: Radek Klier

Autor fotografie: David Haan

Sdílet článek