Ondřej Tichý: Těšíme se na zajímavou zahraniční konfrontaci s Drážďany a Rapidem

Soustředění se po herní a sportovní stránce vydařilo skvěle. Věci, které jsme měli domluvené, ať už to bylo zakládání nebo organizace hry, jsme vyzkoušeli v několika situacích na velkém hřišti. Což je výhoda, kterou nám areál v Ústí nad Orlicí nabízí. Zároveň jsem rád, že i kluci byli po většinu soustředění zdraví, až na nějaké jednodenní bolesti. Jsem rád, že jsme na to navázali i po soustředění pátečním zápasem se Slováckem, který se nám skvěle vydařil. Kromě nějakých prvních 5-6 minut, kdy jsme se museli trošičku rozběhat, ale pak už jsme dokázali ve hře dominovat a vytvářet si zajímavé šance. Líbí se mi, že věci, které jsme trénovali na soustředění, se poměrně rychle objevily i v zápase. Díky tomu panuje velká spokojenost.

Je těžké udržet mladé hráče motivované během těchto náročných tréninkových bloků, jako je soustředění?

Za mě určitě ne. Vzhledem k tomu, že kluci jsou dobře motivovaní, už jen tím, že v týmu máme velkou konkurenci. De facto na každém postu jsou dva hráči, kteří jsou zajímaví. Na klucích je také vidět, že opravdu chtějí. S realizačním týmem jsme ještě nemuseli řešit ani jeden trénink, kde by někdo nechtěl pracovat. To, že má někdo horší den nebo náladu do tréninkového procesu, je běžná věc v kategorii jako je U14, potažmo v pubertě hráčů. Na druhou stranu, soustředění v tomto byla výhoda, že kluci nemuseli přebíhat mezi školou a tréninky a měli čistší hlavu na trénování. Nemuseli jsme se zabývat tím, že by byli rozhození ze známek ze školy a řešili to prvních 15 minut tréninku. Takže motivace je vysoká, za mě super.

Na čem chcete po podzimní části nejvíce zapracovat, co chcete zlepšit u svých svěřenců?

Teď máme dlouhodobý blok nastavený primárně na převzetí míče s přihrávkou. Hodně řešíme, jakým způsobem míč přebírat a v jakých prostorách. S tím samozřejmě souvisí organizace hry, abychom dokázali být při výběru místa trpěliví a otevírali si volné prostory. A naopak aby se nestávalo, že si je zavíráme tím, že chceme být všude a nikde. Chceme zlepšit zejména situace 1v1, jak do útočné, tak do obranné fáze. Hodně ožehavé téma v českém fotbale je tzv. herní vnímání. V tom potřebujeme udělat větší progres, abychom dokázali lépe hru vnímat a cítit, v jakých situacích ji zrychlit nebo zpomalit. Dále máme v týmu poměrně velké množství nových hráčů, takže i zapracování těchto kluků do naší hry je důležitá součást naší cesty. Z tohoto hlediska je to komplexní rozvoj hráčů. Samozřejmě hodně pracujeme i s individualizací, kdy máme u každého hráče napsané body, na kterých by on sám měl pracovat. V těch mu chceme být nápomocní v každodenním tréninkovém procesu, abychom se nerozvíjeli jen jako tým, ale i jako jednotlivci.

Jak vnímáte roli rodičů při rozvoji mladých fotbalistů a jakým způsobem s nimi spolupracujete?

Snažíme se s rodiči komunikovat na dvou osobních schůzkách, které máme většinou na začátku sezóny a v průběhu sezóny. Občas, třeba kvůli plánovaní, máme i online schůzku, kde se snažíme nastínit rodičům další postup. Jakým způsobem chceme pracovat a co chceme rozvíjet, aby když k nim děti sednou do auta, věděli, jak to trenéři mají s hráči nastavené, na co apelují a podobně. Samozřejmě se snažíme s rodiči řešit i prospěch dětí, dobré či špatné známky. Nedávno jsme společně řešili nastavení hranic a pravidel, které by kluci měli respektovat a dodržovat. Samozřejmě rodiče v této kategorii jsou nedílnou součástí fotbalistů, ale je důležité, aby jim dávali dostatečný prostor. Což je jedna z věcí, kterou vnímám u tohoto ročníku, že úplně nefunguje, jak bychom chtěli. Aby rodiče nebyli řešitelé všech situací, ale spíše mentory a nechali kluky si své problémy vykomunikovat sami. Občas mají rodiče tendenci být až moc snaživí, což jde proti tomu. To je jedna z věcí, kterou s rodiči dost často řešíme. Máme tady výbornou psycholožku Martu Boučkovou, která hráče umí nasměrovat ke správnému řešení problémů. Na soustředění si brala pět kluků, takže i ve spolupráci s námi to klaplo perfektně. Za to jsme rádi. Samozřejmě nás těší, že i hráči po půlroční štaci s realizačním týmem, dokážou za námi sami přijít. Pobavit se o věcech, které jsou nepříjemné, ať už z naší strany směrem k nim nebo ze strany kluků, kteří vytvářejí nějakou negativnější atmosféru při hře nebo v tréninku. V tom kluci udělali velký progres. Už se více a více osamostatňují a pomáhá to nejen fotbalovému rozvoji, ale i osobnostnímu.

Na co kladete největší důraz při tréninku u této věkové kategorie?

V první řade by to měla být zábava. Kluci by se měli neustále těšit na tréninky. Měli by u sebe vnímat, jakým způsobem a kam se chtějí posunout, což jsou důležité individuální cíle. My trenéři se neustále snažíme pracovat na dovednostech. Mezi trenéry máme rozdělené, že každý zodpovídá za určitou část hráčů, aby se posouvali dále, jak v týmové, tak individuální hře. Zároveň se je snažíme vést k tomu, aby na sebe měli co nejvyšší nároky, dokázali pracovat ve vyšší intenzitě, reagovat na situace, které se jim nepodaří a snažili se je do příště zlepšit. I chyba je nedílnou součástí tréninkového procesu. Je důležité, aby si kluci uměli chybu uvědomit, otřepat se z ní a příště ji nezopakovat. Neustále se snažíme vytvářet pozitivní atmosféru, přestože vnímáme, že někdy je potřeba být i ráznější z hlediska nastavení hranic. Někteří hráči jsou mentálně vyspělejší, jiní dorůstají, takže musíme postupovat hodně individuálně, abychom někoho nebrzdili a někoho příliš brzy nesráželi.

Co Vás nejvíce těší na blížící se jarní části sezóny a jaké jste si stanovili cíle?

Velkou radost mám ze soustředění, které se vydařilo skvěle, jak kondičně, tak herně. Co se týká jarní části, máme atraktivní zahraniční soupeře, ať už je to Rapid Vídeň, Žilina, Legnica a Dynamo Drážďany, což samozřejmě klukům strašně napomůže, uvidí i jinou konfrontaci ze zahraničí. Takové zápasy jsou vždy daleko intenzivnější. V pátek jsme hráli s Žilinou, a ta nás rychlostně i herně předčila ve spoustě situací. Byli daleko přímočařejší, dokázali nás vysoko presovat, s čímž jsme měli velké problémy. Pro kluky je to super proces ke zlepšení. Oni sami musí hledat způsoby, jak si v té rychlosti poradit, abychom byli v kombinaci přesní a zároveň přímočaří. Aby si dokázali některé situace zklidnit a přes soupeře zažehnali a přichystali si hru podle svých představ. V tom nás právě Žilina perfektně prověřila a určitě s ní budeme plánovat na léto další zápas.

V únoru porovnáte síly se spoustou zahraničních týmů, jako jsou Dynamo Drážďany nebo Rapid Vídeň, jak se na tyto zápasy těšíte?

Ano, hodně se těšíme. V nejbližším zápase nás čeká Dynamo Drážďany. Jedeme k nim, je tam menší hřiště, takže to bude třeba více soubojové. Na druhou stranu, kluci poznají jiný způsob utkání. Většinou jsme tam dobývali střední blok, který byl velmi disciplinovaný. Jsem rád, že si kluci vyzkouší věci, které je teď dlouhodobě učíme, ať už organizaci hry nebo výběr místa v přechodové fázi a budou to moci aplikovat i s tímto zahraničním týmem. Dále nás čeká zápas s Rapidem Vídeň. Bude to pro nás skvělá prověrka, naši hráči pojedou do Vídně, kde je nádherný stadion a pěkné prostředí. My máme v týmu spoustu šikovných hráčů a chceme vidět, jak oni uspějí s Rakušany, kteří jsou houževnatí, rychlí, přímočaří a dokáží si poradit i v osobních soubojích. Pro nás je to jen a jen dobrá zahraniční konfrontace. Tím bych chtěl poděkovat i Láďovi Matrasovi, kterému se podařilo domluvit, že v přípravě máme tolik zajímavých zápasů, které nás posunou do jarní části.